Kontrola veřejnoprávních medií

Jsem spoluautorem návrhu zákona na změnu způsobu výběru členů vysílacích rad veřejnopávních medií. Na předloze pracovaly především občanské a neziskové organizace sdružené v platformě Svobodu mediím. O těchto organizacích a filosofii a průběhu přípravy zásadní legislativy naleznete více na  stránce svobodumediim.cz , kterou si vám dovoluji doporučit k pročtení. Protože jsem měl možnost na přípravě spolupracovat a být u vývoje celého konceptu, musím říci, že jde o jednu z nejdůkladněji připravovaných, diskutovaných a připomínkovaných legislativ, které jsem měl možnost vidět. A to jak z hlediska dotčených medií a jejich vedení, tak i státní správy a exekutivy, včetně ministerstva kultury, dotčených společenských a zájmových organizací a také širší veřejnosti. Jde tedy sice o modifikaci tzv. "bavorského systému”, který v Německu léta dobře funguje, ale je dosti pečlivě lokalizován do našich podmínek. Nejde tedy o pusté experimentování, ale adaptaci prověřeného modelu.

Základní cíle návrhu:

A/ Zásadně rozšířit společenskou základnu a zázemí o které opírají své působení, vysílání a práci veřejnoprávní média, a to směrem do důležitých oblastí života společnosti, počínaje akademickými, zájmovými, a ůznorodými církevními organizacemi, přes odbory, sportovní a další organizace, až po profesní novinářské a umělecké organizace, při zachování reprezentace parlamentních politických stran.
B/ Nefiltrovat výběr členů rad parlalemntním a tudíž nutně partajním a politickým hlasováním sněmovny, ale dát vybraným organizacím odpovědnost přímo nominovat a případně také přímo odvolat svého zástupce v radách, bez mediace politickými stranami.
C/ Zamezit tomu, aby v případě silného a dominantního postavení některé politické strany v parlamentě po vítěžných volbách, mohla tato strana ovládnout a deformovat veřejnoprávní média pro svou potřebu jako se stalo v Maďarsku a v Polsku, což jsou konkrétní a varovné příklady.
D/ A konečně, protože jsme svědky expanze vlivových medií, ktré slouží zájmům cizích mocností mířících na snížení nebo podlomení kvality naší demokracie i svobody uvnitř Západu, EU a NATO, zejména jde o proruská media, a dále jsme svědky nákupu významných mediálních domů a televizí čínskými problematickými státními aktéry, vidíme v pevné nezávislosti veřejnosprávních medií nutnou podmínku prostoru pro svobodný, otevřený a demokratický veřejný dialog a diskurz, zejména s nadcházejícími volbami.
 
Celkově tedy sledujeme kromě rozšířeného ukotvení veřejnoprávních medií v české společnosti také upevnění jejich nezávislosti na politických stranách, parlamentu a vládě.
 
Návrh zákona je velice propracovaný, a to jak zkušenostmi z jeho provozování, tak našimi zkušenostmi a diskusí. Mohu odpovědně říci, že za 3 roky ve sněmovně jsem měl možnost několikrát vidět to, že parlamentní strany skutečně ve stávajícím modelu usilují o prohlasování svých “koní”, kteří budou prosazovat a ochraňovat jejich zájmy ve výsílání televize a rozhlasu. Proto jsem nejen jedním z těch, kdo pomáhali návrhu na svět, ale zejména jedním ze skupiny předkladatelů, která sdružuje reprezentanty parlamentích politických stran.
 
Prosím seznamte se s návrhem a neváhejte se na mne obrátit s otázkami.
 
Srdečně
 
ig 
 

Teze vystoupení na semináři k novele zákonů o radách veřejnoprávních medií, Senát PSP ČR, 19.1.2017

 Své poznámky k návrhu novely zákona rozděluji do tří částí, a to

(i)             Analýza dosavadního stavu a vývoje.

(ii)           Smysl předloženého návrhu v reakci na současný stav

(iii)          Navržená novela v kontextu dalších změn systémových pilířů demokracie

 

(1)        Dosavadní vývoj a současný stav

1.1. V současnosti platný model dominantního postavení parlamentních strana  poslanecké sněmovny je výsledkem razantního zrušení stranického a ideologického monopolu KSČ s cílem otevření veřejnoprávních medií pluralitě a soutěži politických názorů a jejich prezentaci v práci veřejnoprávních medií.

1.2. Přesun odpovědnosti na sněmovnu/parlament a v něm zvolené politické strany, které vysílají své zástupce v mediálních radách byl výrazným krokem k otevření demokratické plurality ve veřejnoprávních medií a jejich odpovědnost vůči výsledkům demokratické volby a vůli voličů/občanů.

1.3. V tomto smyslu vývoj od roku 1991 byl razantní demokratizací veřejnoprávnosti televize, rozhlasu (a ČTK), a znamenal překonání ideologického a mocenského komunistického monopolu.

1.4. Televizní krize prvně ukázala, že dominantní pozice parlamentních stran se v případě některých stran překlopila do pokusu o obnovení stranického vládnutí, ovládnutí a monopolu ovládnutí veřejnoprávní televize.

1.5. Následný legislativní pokus o zpřístupnění a otevření mediálních rad občanskému sektoru a osobnostem byl nadějný svou ambicí a zklamáním svým výsledkem.

1.6. V současném modelu nadále platí, že rozdělení míst v Radách je odrazem poměru sil ve sněmovně a zákulisních politických dohod parlamentních stran, kteří vysílají do rad „své“ reprezentanty a očekávají, že se tak uvnitř Rad budou také chovat. Současné Rady jsou projektovaným stavem poslanecké sněmovny, dohod parlamentních stran a uplatněním jejich plné kontroly a reprezentace.

1.7. Z uvedeného důvodu je vyloučené aby se v Radách objevili nezávislí kandidáti, osobnosti, odborníci nebo zástupci občanského sektoru.

1.8. Z výše uvedených důvodů je patrné, že se možnosti čistě parlamentně kontrolovaného procesu naplnily a v dobrém slova smyslu vyčerpaly, protože reprezentativní schopnosti Rad již spíše omezují než otevírají a rovněž zvyšují rizika další degradace veřejnoprávních a reprezentativních schopností Rad.

1.9.  Mezi riziky je třeba v prvé řadě jmenovat hrozby obsažené ve vývoji Polska a Maďarska, kde masivní vítězství jedné strany vyústilo v opětovnou stranickou a ideologickou monopolizaci veřejnoprávní kontroly a ztrátu nezávislosti veřejnoprávních medií právě rozpadem nezávislosti Rad.

1.10. Význam veřejnoprávních medií přitom relativně i absolutně  vzrůstá vzhledem k růstu privátní, podnikatelské, ale i zahraničně-mocenské kontroly privátních medií. Protiváha těmto nebezpečným trendům je výhradně veřejnoprávní. Navíc v našem případě, viz zpráva BIS, má kvalita a váha veřejnoprávních medií i roli v přítomné infrastruktuře například proruských medií a webů.

 

(2)        Smysl předloženého návrhu v reakci na současný stav

2.1. Návrh rozšiřuje společenskou institucionální základnu veřejnoprávních medií mimo parlamentní politické strany, jejichž zahrnutí v Radách však uchovává.

2.2. Rozšíření míří zejména na renomované a institucionalizované instituce, jejichž seznam byl utvořen expertizou MK ČR v referenci na „bavorský model“, ovšem se silnějším akcentem na institucionalizovanou širokou základnu společenské dynamiky a nikoli jen reprezentaci sociálních skupin.

2.3. Návrh významně reaguje na nepochybnou krizi důvěry a klesající schopnost reprezentace veřejného zájmu politickými stranami a parlamentem. K nim připojuje organizace z oblasti duchovního, kulturního, vědeckého, občanského, obchodního, pracovního a ekologického a uměleckého světa. Jde o stabilní a důvěryhodné instituce a organizace, které se na zjištění a realizaci veřejnoprávnosti ČT a ČRo podílet chtějí a vyjadřují tuto svou společenskou vůli. Tato participace a vůle podle nás doplňuje ubývající reprezentativní schopnosti politických stran a přitom je nesubstituuje. Jde o rozšíření základny veřejnoprávnosti.

2.4.  Expanze základny směrem ke společenským institucím z různých oblastí  společenských činností je nepochybně významným modernizačním krokem směrem k větší otevřenosti veřejnoprávních medií nepolitickým činnostem a rozměrům dynamiky české společnosti. Jde o krok k posílení jak inovativních podnětů, tak k prostoru pro identifikaci, případně participaci veřejně významným nepolitickým organizacím a aktivitám.

 

(3)        Novela v kontextu dalších změn v systému demokratických institucí
a procesů

3.1. Návrh novely přichází a je součástí důležitých změn, které zvyšují odolnost i flexibilitu veřejnoprávního prostředí a dynamiku českého veřejného života.

3.2. Mezi kroky, kterými se otevírá veřejný život daleko širší společenské perspektivě nesporně patří široká protikorupční agenda, která míří na veřejný a politický život, zejména zákon o Registru smluv, regulace výdajů na volební kampaně, dále zákon regulující přístup vlastníků velkých firem čerpajících státní prostředky k veřejným voleným nejvyšším funkcím (konflikt zájmů), dále zákon omezující možnost členů vlády vlastnit a využívat vlastní media. Konečně pak zesilování veřejné kontroly i v bezpečnostním sektoru, konkrétně 2. stupeň laické kontroly zpravodajských služeb, kterým se dostává vzhledem k občanům širších pravomocí a prostoru ke vstupu do soukromí i veřejného dění.

3.3. Jak již naznačeno je širší společenské ukotvení veřejnoprávních medií také důležitou zárukou proti zneužití nebo korupci politických parlamentních stran k osobním hospodářským, mocenským nebo nelegálním například geopolitickým cílům.

3.4. Akcelerace otevřenosti a společenské reprezentativnosti veřejnoprávních medií se může ukázat jako důležitý hybný aktér celkově modernizace veřejného života české společnosti, a to v dimenzích vědy, kultury, duchovních hodnot i hospodářské a pracovní dynamiky.

(ivan gabal)

Konec frašky. Veřejnoprávní média nesmí být rukojmími, žádají umělci po vládě

Autor: Robert Sattler | Publikováno dne 14. prosince 2016 na webu lidovky.cz 

Řada spisovatelů, herců, profesorů a divadelních ředitelů vyzývá vládu, aby přijala novely zákonů o České televizi a Českém rozhlasu. Ta by podle nich posílila nezávislost veřejnoprávních médií, zlepšila jejich kontrolu, omezila politický vliv a oprostila je od komerčního tlaku. Umělci to píší v otevřeném dopise, který má server Lidovky.cz k dispozici.

Číst více -> 

Boj o televizi a rozhlas. Jde o moc?

Autor: Lenka Králová | Publikováno dne 12. prosince 2016 na webu denik.cz

Přinášíme něco, co tahle země potřebuje: totální odpolitizování veřejnoprávních médií. Pokud novela zákona o televizi a rozhlase projde, vezmeme vysílací rady z rukou politiků. To je hlavní argument pro změnu zákona, který představil poslanec Martin Komárek (ANO).

Ivan Gabal k návrhu jako spolupředkladatel uvádí: "V tuto chvíli to funguje tak, že jsou zakládány pofidérní organizace jenom proto, aby politici do mediální rady protlačili svého člověka. V kuloárech se potom spolu poslanci dohadují, kterého kandidáta si budou navzájem podporovat. V novele jde o to, aby se těmto věcem zamezilo. Jak rada televize, tak rada rozhlasu je nyní pod kontrolou parlamentních politických stran a jejich sekretariátů. My, jako předkladatelé novely, chceme omezit vliv politických stran, chceme lépe a pevněji ukotvit jejich nezávislost."

 

Číst více -> 

Související dokumenty ke stažení


#
Ivan Gabal - posalnec, e-mail: gabal@gabal.cz | Mapa stránek