Nahrávám...

Vystoupení ve třetím čtení novely zákona o zbraních. Proč je důležitá psychologická způsobilost k držení zbraně?

06.05.2016 | Aktuálně

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

Dovolte mi, abych se ještě vyjádřil k pozměňovacímu návrhu, který vřazuje psychologické vyšetření jako pevnou součást zdravotního vyšetření coby podmínky získání nebo obnovení ZP. Pozměňovací návrh číslo 4095  respektive pod písmenem D/ nepodpořil Výbor pro bezpečnost. Přesto bych si dovolil dát k úvaze některé vážné argumenty a dilemata.  
Pokud ponecháme psychologické vyšetření jako opční, tedy podle rozhodnutí praktického lékaře, ponecháváme na praktických lékařích rostoucí odpovědnost za správnost odhadu duševního a psychického stavu a způsobilosti adepta pro držení zbraně, bez opory v odborném posouzení, a to v podmínkách, kdy probíhají dva silné paralelní trendy. 
Prvým je růst počtu a podílu psychických onemocnění a poruch. A druhým je rychle expandující zájem veřejnosti získat zbraň k vlastní obraně v důsledku znejistění lidí, pokud jde o bezpečnostní situaci v Evropě.
Žijeme velmi nervózní, stresující a neurotizující dobu, a to jak z hlediska běžné civilizační a životní zátěže, tak z hlediska expozice Evropy a Evropanů vůči expandujícímu válečnému konfliktu v okolí Evropy i nárůstu útoků a rizika terorismu a radikálního islamismu v některých evropských zemích. To vše je, do značné míry, multiplikováno celkovou mediální komunikací událostí a rizik, fenomény sociálních medií i expanzí komunikačních technologií, množstvím bezpečnostních informací v reálném čase, ale i množstvím výmyslů, desinformací a jejich šířením a sdílením.
Bezpečnostní stresování občanů se stalo součástí aktivní politické hry, a to jak na velmocenské úrovni, například desinformačními aktivitami a snahami o destabilizaci voličského chování a postojů občanů pod tlakem artikulovaných nebo manipulovaných hrozeb, tak některými vnitropolitickými aktéry, kteří se snaží z multiplikace a spinování hrozeb a strašení vytloukat politický kapitál. 
Je mnoho těch, kteří chtějí, aby se občané cítili ohrožení, od Islámského státu až po jeho multiplikátory v Evropě a u nás. A nelze se divit, že roste stres i zájem mít zbraň. 
 Jsem dalek toho, abych omezoval zájem lidí o vlastní bezpečnost a její zajištění například zbraní, ale jde mi také o to, aby se realizace bezpečí jedněch, nerealizovala na úkor bezpečí druhých, pokud jde o způsobilost a schopnost držet a použít osobní zbraň. 
A jde mi také o alternativní odpovědi například na rizika terorismu. Zejména rozvojem bezpečnostní výkonnosti státu, do které dáváme více než 110 mld. Kč, a kterou nemůže osobní ozbrojení nahradit, od zpravodajských služeb a jejich mezinárodní spolupráce, až po kompetenci a výkonnost ozbrojených složek.
Asi bychom si všichni přáli, aby také rostla odolnost, připravenost či pružnost české společnosti vůči těmto hrozbám a rizikům ve smyslu anglického slova resilience. Abychom věděli jak se máme v rizikových situacích chovat, byli odolní a méně podléhali strachu nebo panice. Roste však, a bezmála výhradně, zájem ozbrojit se, a s tím i riziko, že se zbraň dostane do rukou osoby s psychickou poruchou či onemocněním a bude použita v rozporu s původním účelem. Navíc tento trend příliš nesvědčí o zpevnění důvěry ozbrojeným složkám.
Mezi roky 2000 a 2013 vzrostl počet osob v ambulantním psychiatrickém léčení z 340 na více než 640 tisíc. Po roce 2013 bohužel UZIS přestal data sbírat, ale platí, že česká společnost má tendenci dívat se na psychologickou nebo psychiatrickou léčbu s despektem, reálně nemocných tedy může být o dost víc. Obdobně růstový trend je patrný u schizofrenních a neurotických poruch a onemocnění. Počet léčených na neurotické poruchy vzrostl mezi léty 2000 až 2013 ze 135 tis na 225 tisíc. Duševní nemoci jsou druhou nejčastější příčinou invalidity po nemocech svalové a kosterní soustavy. V roce 2014 pobírali invalidní důchod z důvodu duševní poruchy a poruchy chování 92 tisíc lidí z celkem 431 tisíc invalidních důchodců
Můžeme za těchto okolností říci, že pravděpodobnost kolize psychického onemocnění a snahy získat zbraň nevzrůstá? To asi není pravděpodobné, spíše naopak.
Buď tedy včleníme psychologické vyšetření jako kmenovou součást zdravotní prohlídky nebo uvalíme výhradní odpovědnost na praktické lékaře. 
Je zde dostatek lékařů, kteří si patrně uvědomují o jaký typ odpovědi jde, ale nechávám posouzení rizik na nich.
Mezinárodní trend požadavku psychologického vyšetření roste.  
Nehodlám zde nikoho přesvědčovat, ale chci, abychom si byli vědomi odpovědnosti a vývojového trendu, který psychologickou zátěž zvedá. Nejde o omezení privátního držení zbraní, ale o zabezpečení takové situace.
A dovolte mi na závěr jednu osobní poznámku, myslím si, že jsme si vzájemný strašením, leckdy i pěstováním hysterické atmosféry zničili prakticky rok života. Myslím, že je čas navrátit se k normálnímu životu, k normálním mezilidským vztahům a k pozitivnímu myšlení.
Děkuji vám za pozornost