Nahrávám...

Vystoupení poslance Ivana Gabala na jednání Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR při interpelacích ve čtvrtek dne 22. ledna 2015

22.01.2015 | Aktuálně

 Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové, dovolím si odhlédnout od emocionální a lidské stránky pozice obou rodičů Stráníkových  a budu z trochu jiného úhlu velmi stručný. Uvedu několik bodů týkajících se tohoto šlendriánu, protože si myslím, že tady se nedá použít ani slovo alibismus. 

Za prvé je třeba se v daném kontextu podívat na statistiky vývoje úspěšnosti vyšetřování vražd. Klesají a zhoršují se a to, co bývalo pýchou naší policie, se začíná stávat velkým problémem a tento jeden konkrétní příklad se svými vážnými pochybnostmi o postupu vyšetřování ukazuje, co může být u kořene. Při podrobnějším seznámení se s věcným obsahem, s tím, co kolega zmiňoval, já jako nepolicista a neprávník musím konstatovat, že vyšetřování postupovalo v evidentním rozporu s elementární logikou a fakty. Ale postup se nedá označit za hloupý. Ten postup není hloupý. Ten postup směřuje k manipulaci faktů, aby se zakrylo to, že někdo byl na počátku líný odvést svoji práci odpovědně. Evidentní rozpor mezi fakty a logikou se týká všech kontrolních mechanismů. 

Doufám, že zítra zařadíme projednání zprávy z Opencard a podíváme se na práci státního zastupitelství z jiného úhlu, ale dojem je velmi podobný. Tady vládne zásadním způsobem alibismus i mezi těmi, kteří mají dohlížet na práci, která má vyšetřovat závažnou kriminalitu. Všichni mi tvrdí, že nemají zákonné prostředky k tomu, aby kontrolu, která evidentně musí najít pochybení, byli schopni dovést k závěru, že k pochybením došlo. Já jsem za krátkou dobu působení viděl tolik závěrů o provedené kontrole, která nezjistila pochybení, a přitom tam pochybení byla, že bych za takovou práci ze své firmy vyrazil sekretářku. A oni to dělají státní zástupci! Oni to dělají nadřízení policisté! Ona to dělá Generální inspekce bezpečnostních sborů! Jako člen kontrolní komise jsem si dovolil, protože v tom sedím, tak to vím, obrátit se i na Generální inspekci bezpečnostních sborů. Závěr byl samozřejmě negativní. A přitom když teď studujeme spis, a mě ke spisu nechtěli pustit, ale dostal jsem nabídku, že se můžu neformálně potkat s vyšetřovatelem a on mi to vysvětlí, já jsem to odmítl, tak tam pochybení jsou. A někdo udělá závěr, že ale nejsou tak závažná, aby se začaly vyvozovat závěry. 

A teď jsme u kořene věci. Já si myslím, že se nebavíme o tom, jestli došlo, nebo nedošlo k pochybením a zda to dokážeme ještě vyšetřit, to nechám policistům, ale pojďme se bavit o schopnosti vyvodit odpovědnost vůči těm lidem, kteří nejsou ochotni vykonávat odpovědně svoji práci, a to tak, abych se nemusel identifikovat s tím, co mi paní Stráníková řekla jako první větu na našem setkání: S mou zkušeností nemůžu věřit tomu, že žijeme v právním státě. 

Já tedy tvrdím, že s touto zkušeností cítím potřebu začít opravdu vážně něco dělat z hlediska vyvozování odpovědnosti vůči těm, kteří nekonají tak, abychom žili v právním státě. Nemáme rovnost občanů před zákonem zejména v důsledku činnosti justičních a policejních orgánů. A my jsme odpovědni za to, jestli ji prosadíme, nebo neprosadíme. A jestliže ji neprosadíme, tak jsme tady zbytečně. Děkuji.