Nahrávám...

Připomenutí dnešního výročí 911

11.09.2015 | Aktuálně

Připomenout si dnešní výročí 911 je na místě. Ohlédnutí zpět ale ukazuje stále komplikovanější vývoj a hazardní důsledky konce studené války. Ta se uzavřela stažením sovětské armády z Afganistanu a poté i kvapným odchodem Američanů a ponecháním vlády Talibanu a vzniku Al Kaida. Odtud útoky na New York a Washington 911. Rozpad velmocenské podpory samostatné existence neschopných autoritářských režimů na Blízkém východě je v základech dnešní krize i válečné degradace celého regionu. A samozřejmě před tím krvavá irácko-perská válka, nástup islámského fundamentalismu v Teheránu, okupace Kuvajtu i to, že Američané svou invazi do Iráku nedotáhli. Občanské válka v Syrii, řádění Bashara proti svým lidem pod ruskou podporou z námořní základny a Rady bezpečnosti .... Ještě před rokem i u nás převládal názor, abychom ponechali ISIS jeho osudu a nechali vývoj vykvasit. Dnes již jsme součástí onoho osudu také a už i bulvár spekuluje, co bude, když si nás Daesh všiml. Nechceme-li ovšem ponechat vývoj kvasu osudu a v moci nepřátelských sil, které nekontrolujeme, jsme připraveni do vývoje zasáhnout? Podporuje vývoj po 911 takovou perspektivu? Byli jsme těmi, komu konec studené války přinesl svobodu a prosperitu, vydělali jsme. Mimo Evropu již nikdo další, naopak, ani na Ukrajině, ani v Rusku ani v severní Africe nebo na Blízkém východě. Nyní jsme tímto destruktivním vývojem zasaženi také a budeme asi i nadále. Tím spíše, že nás dnešní krize od Západu opět, viditelně a stále silněji odděluje. Máme čekat na osud a přitom slepě opakovat "Nebudu krizi přijímat!" nebo máme konat? Čtrnáct let po Usámově úspěchu jsme méně pány svého osudu, než jsme byli před ním?