Nahrávám...

Blog

30. výročí prvních svobodných voleb poválečné éry

Dnešní vývoj nespadl z nebe. Měl charakter prudké revoluční změny, ale potvrzené vzápětí demokratickými volbami. Jejich 30. výročí je v těchto dnech. Na nich stojíme a odvozujeme z nich dnešní poměry.

Bilancuji alespoň to, co mi dnes přijde hodné připomenutí.

  • V čelném střetu OF porazilo Komunistickou stranu Československa po 40 letech jejího represivního mocenského monopolu. Volební porážka KSČ v otevřených volbách byla pro občanskou katarzi z komunismu důležitější než zrušení KSČ. Na volební porážce se podíleli všichni občané-voliči, byla jejich individuálním rozhodnutím. Při enormní volební účasti ukázali, že s komunistickou vládou chtějí legitimně skončit revolucí na náměstích, a legálně volbami ze své osobní a společné svobodné vůle občanů Československa. Emancipace občanů právem a vůlí volit proti komunismu byla důležitější než existence a osud fosilní KSČ, který se dnes završuje
  • Vykročení s demokratickým mandátem bylo jednoznačné v obou částech československé federace. OF i VPN spolupracovaly, pomohly si a nepřekážely, v zásadě stejným programem geopolitické demokratické orientace.
  • Změny, které nové parlamenty a vlády v následujících dvou letech prosadily a legislovaly podle mandátu voleb 1990, se staly základem celého dalšího vývoje. I po rozpadu Československa Slovensko těžilo z pevného základu svého československého startu k parlamentní demokracii a k západní geopolitice. I v tom Československo Slovensku v roce 1990 prospělo společnou energií a směrem.
  • Volby otevřely dobu, kdy se všechny zásadní změny odehrály cestou parlamentně schválené legislativy, nebyla to žádná revoluční svévole, ale zákony. Proto tyto změny mají trvalý a ústavní charakter.
  • V obou částech federace zvítězily občanské platformy stojící na konceptu otevřené a svobodné liberální společnosti, kde základem regulace jsou zákony, nikoli ideologie, náboženství nebo národovectví. Síla tohoto základu nedovolila dodnes naprosté převládnutí nacionalismu ani v jedné z nástupnických zemí. 
  • Splnili jsme svůj hlavní závazek „Zpátky do Evropy!“, k jehož autorství jako heslu OF se hlásím. Geopolitický transfer na Západ a k evropanství je, po parlamentní demokracii, druhá základní osa našeho snažení, a realizovali jsme ji v plné míře. Cesta do institucí demokratického světa byla podmínkou aby ji následovala i česká a slovenská společnost, sice postupně, ale viditelně, od právního státu, přes růst vzdělanosti, zvládnutí západní kultury, jazyka, literatury i civilizovaných poměrů.  
  • Dokázali jsme uchránit demokracii a otevřenost zákonnými prostředky, jako byl lustrační zákon, a nemuseli sahat k nezákonným diskriminačním opatřením a represím. Především v tom byl klíčový rozdíl oproti nástupu komunistické diktatury po válce a 1948 nebo normalizace po roce 1968. O opuštění těchto restriktivních pravidel zahrnutých v naší legislativě rozhodli až voliči. 
  • Dokázali jsme demokraticky dostat pod kontrolu a transformovat represivní složky, od nových tajných služeb, přes policii, armádu. Plná civilní a demokratická kontrola ozbrojených sil i bezpečnostních složek nám umožnila plné členství v nejsilnějším transatlantickém obranném společenství. O naší obraně a bezpečnosti se nerozhoduje ani v Moskvě ani podle Varšavské smlouvy, jsme za ni plně odpovědni sami.
  • Objevilo se i velké množství selhání, podvodů, lží, zlodějen a tunelování i demagogie, zejména v ekonomické transformaci a privatizaci, které nebyly patřičně právně zajištěny a ukotveny. Opravdu to nebyly jen transformační ztráty, ale závažné morální škody, které s námi zůstanou ještě hodně let, zejména jako poškozená důvěra občanů a nízká legitimita majetkových nerovností.
  • Základem úspěchu, v těžkostech ekonomiky i po vstupu do nepoměrně bohatších, vzdělanějších, zkušenějších a právně ukotvených společenství západních zemí, byl základem právě mandát občanů z voleb 1990, jejich vůle zvládnout, ustát a naplnit důsledky plynoucí z jejich rozhodnutí změnit celý systém, ochota k obětem i ochota být solidární a tvrdě na sobě pracovat. To byl základ úspěchu naší cesty do západního světa, ochota občanů zvládnout těžkosti a naučit se žít ve zcela nových podmínkách. Svobodný svět se zpoza železné opony zdál jednodušší, a ukázalo se, že je spíše komplikovanější, stojící na daleko větším objemu znalostí, ale zvládli jsme celý manévr, protože jsme byli ochotni obětovat pohodlí každodennosti ve prospěch dlouhodobých změn a dosažení bezpečných a svobodných poměrů.
  • Náš úspěch v tomto světě stál a stojí na tom, že jsme dokázali ukončit a překonat nepřátelství rozdělené Evropy. Likvidací Varšavského vojenského paktu a odsunem okupačních sovětských jednotek jsme pomohli nejen sobě, ale celé Evropě. Následující pokles obranných výdajů všech umožnil více investovat do evropské integrace a společné měny. Dokázali jsme prospět a z toho jsme benefitovali. Že jsme byli pozváni, jako bývalé komunistické nepřátelské země do NATO a později přijati i do Evropských společenství, vycházelo z předpokladu, že se dokážeme v tomto světě adaptovat a chovat podle jeho pravidel, nikoli, že tento svět budeme dobývat tankovými divizemi nebo rozbíjet svou špionážní a ideologickou diverzí zevnitř. Řekněme si: získáváme, když pracujeme ve prospěch celku, ztrácíme, když chceme získat výhody jen pro sebe. Toto je základ naší bezpečnosti. I k tomu dostaly vlády mandát v roce 1990.
  • Ve zpětném pohledu se nemáme za co stydět, naopak. Při pohledu na Východ je patrné, jak daleko jsme došli, Rusům, Ukrajincům se o našich poměrech může jen zdát, proto také přicházejí oni žít k nám, nikoli naopak. Při pohledu na ale Západ víme, co ještě třeba zvládnout. A jen slabší na to žehrají nebo skuhrají.
  • Připomínám volby 1990 všem v nejbližším týmu OF i v celé manažerské síti, na kandidátkách do Federálního shromáždění do České národní rady. 
  • Připomínám spolupráci i s kolegy a přáteli slovenské Verejnosti proti násiliu a slovenským kandidátům do FS a Slovenské národní rady.
  • Pracovali jsme pro celou novou generaci politiků, nikoli pro jednoho vůdce nebo pár vyvolených, změnila se celá politická garnitura, a masivně. Není ztráta připomenout tyto hodnoty dnešním aktivním politikům i s otázkou, zda občas neztrácíme základní směr a orientaci odkud kam jdeme?

Děkuji všem svým tehdejším spolupracovníkům, myslím i na ty, kteří už zde s námi nejsou a není jich málo. Rozešli jsme se později různými politickými směry, ale historický základ voleb 1990 a OF i VPN je společný, drží nás stále na základním kurzu. Těm, kdo u toho byli, pomohli, a nadřeli se všichni hodně, dnes blahopřeji alespoň symbolicky, základem této připomínky je, že jsme to dali.