Nahrávám...

Blog

Nečekejme, že nás krize EU obejde, v jakékoli variantě, hraje se o příliš mnoho.

 

1. Máme co činit s odlišnými koncepty řešení tzv. migračního sporu
- společné evropské řešení, kde se budeme všichni starat o hranice, bezpečí, pomáhat těm, kteří nesou odpovědnost za všechny a za vnitřní otevřenost pohybu Evropanů i zboží po Evropě nebo
- národní řešení, kontrola a uzavírání vnitřních hranic mezi členskými státy a ponechání ochrany vnějších hranic jen na těch zemích, jejichž hranice to je, tedy zejména ve Středomoří, s vědomím, že tyto země si budou cíleně ulevovat propouštěním migrantů do celé Evropy.

2. Rozdílné důsledky jsou zřejmé. Ve variantě evropského řešení si uchováme volný pohyb, výhody pro naši exportní ekonomiku s 80% vývozu na trhy dalších členských států, zejména Německa, možnost volně a bez zábran cestovat, studovat, a také benefitovat z celkového společného trhu a právního prostředí, s mohutným ekonomickým výnosem obyvatel půlmiliardového trhu a ekonomiky. Je ovšem nutné abychom byli solidární s ochranou a sdílením zátěže celého evropského prostoru, posilováním hranic, sdílením běženců a podporou společných vnějších politik na stabilizaci evropského okolí, zejména Afriky. Nebo se začnou vracet překážky volného pohybu a trhu, kontroly na hranicích, rozpad a rozdělování na země, které upřednostní společné řešení a budou se uzavírat vůči těm, které půjdou národní variantou a uzavřou se. Zmenšení ekonomiky, ztráta svobody, volného pohybu a po mnoha letech nabytých výhod příslušnosti k Západu je evidentní. N8růst ilegální migrace rovněž.

3. Spor je politický, protože fakticky prudce klesla jak migrace, tak eskalace válečného konfliktu v Syrii, jakkoli nezmizela. V turecku je nadále přes 3 miliony běženců, v Syrii se lidé nadále nemohou vrátit domů, středomořské státy jsou pod tlakem migrace ze subsaharské Afriky (Maroko, Alžír, Tunis i válčící Lybie). Političnost sporu je reálná díky dopadům migrační krize na vnitřní politiku členských států, například v Itálii, jejíž nové pronárodní formace odmítají nést samostatně odpovědnost za migraci do Evropy.

4. Co je pro nás důležité?
- Zda budeme postupovat variantou národního uzavírání nebo podpory společných evropských řešení?
- Zda budeme čekat na rozhodnutí hlavních hráčů, kteří jsou vývojem dotčeni, nebo se budeme aktivně účastnit debaty o řešení a nabídneme svou participaci, názor a podporu jedné z variant.
- V současnosti podporujeme variantu, která je v rozporu s naší pozicí otevřené evropské exportní ekonomiky a jdeme proti Německu a Francii, spolu s provinční politikou Maďarska a "neutrální" pozicí Rakouska. Maďarsko je již dnes pod sílícím nacionalistickým a ruským energeticko-politickým vlivem. Rakousko se snaží vyvléci z odpovědnosti tak, jak se vyvléklo z odpovědnosti za 2. sv. válku, vyvléklo z ruské poválečné okupace a získáním neutrality i z financování obrany Západu proti komunismu.  

5. Česká politická perspektiva
Patříme k zemím, které se vymaněním z ruského vlivu a pomocí ke sjednocení Evropy dostaly k západní prosperitě, bezpečnosti a svobodám. Nacionalizují země našeho regionu, jako Maˇdarsko, Polsko a nyní i Slovensko, naopak tyto svobody, od médií až po právní stát, degradují. To nemůže být naše cesta.
Ekonomicky vzato potřebujeme evropské řešení a stojíme o svobody i volný pohyb.
V podmínkách klesající migrace a nulových problémů se zájmem imigrantů dostat se k nám, máme prostor pro participaci na evropském řešení, tedy posilování ochrany vnějších hranic EU, aktivní stabilizaci a pomoc zemím severní Afriky, proponování vyššího evropského vlivu a tlaku na reformy v zemích původu migrantů a projevu potřebné solidarity s exponovanými zeměmi EU. Na solidárních řešení jsme od 90. let vždy vydělali, členstvím v NATO, vstupem do EU a získáním kvality života, prosperity i svobody. Proč měnit úspěšnou politiku, která se nám osvědčila?

8. Principy naší politiky
- základní perspektivou je Západ, nikoli Východ
- zdroj naší prosperity je ve vnitřně otevřené společné Evropě
- máme co nabídnout ke stabilizaci vnějšího okolí i ochraně hranic, máme transformační zkušenosti
- máme silné společné hospodářské a politické zájmy s Německem i Francii
- máme předpoklady nebýt provinční i kulturně, jazykově, armádou a vědou
- dopady případného sdílení prudce klesající migrace pro nás budou minimální a únosné
- mezi imigrující populací u nás budou vždy dominovat asijské a ruskojazyčné skupiny
- potřebujeme více aktivní integrační politiky i k těmto východním kategoriím ekonomických imigrantů z Východu a Asie
- otevření větší národní plurality ve školách našim dětem pomůže i v jejich schopnosti obstát na evropském trhu


9. Bariery našeho úspěchu?
- nedostatek schopnosti se dohodnout a spolupracovat mezi demokratickými stranami.
- fragmentace politické scény ji ještě více otevírá rozeštvávání populisty a protievropskými proruskými aktéry.
- aktivním zvládnutím a participací ve společném evropském řešení snížíme ruské tlaky na naše oddělení od Západu.
- silná vnitropolitická nestabilita daná dlouhodobou potíží v sestavení vlády s ústavní podporou parlamentem.

10. Slepice a vejce české politiky
- nedostatečně zřetelnou proevropskou politikou si vyvoláváme vnitropolitické krize
- nedostatečnou vnitropolitickou spoluprací se stáváme štvanci populistů a odkláníme se od těch řešení, která jsou v našem bytostném národním, bezpečnostním, civilizačním a ekonomickém zájmu.

Krizi je třeba překonat aktivní politikou a ČR by v ní měla participovat a nikoli se jí ze strachu vyhýbat a stranit.

28.6.2018