Nahrávám...

Blog

AD HOC POZNÁMKY K ČINNOSTI VYŠETŘOVACÍ KOMISE PSP K OKD

Svoje poznámky odvozuji:

  • Ze základních legislativních dokumentů, kterými je regulováno zřízení a pravidla práce vyšetřovací komise.
  • Z definice respektive zadání práce Komise pro OKD rozhodnutím poslanecké sněmovny o zřízení Vyšetřovací komise pro OKD.
  • Ryze vnějšího pozorování činnosti Vyšetřovací komise a zpráv medií, bez jakýchkoli poznatků o průběhu jednání, výslechů, jejich výsledků.
  • Na bázi vlastní zkušenosti z Vyšetřovací komise k opencard v minulém volebním období, kde jsem byl členem komise. 
  • Nemám žádnou vazbu k žádnému z členů Komise ani k lidem, kteří jsou nebo budou vyslechnuti nebo k samotnému předmětu vyšetřování.

A/ Legislativní východiska práce vyšetřovací komise PSP ČR

A1/ Právo zřídit vyšetřovací komisi je poslanecké sněmovně dáno Ústavou ČR

Článek 30

(1) Pro vyšetření věci veřejného zájmu může Poslanecká sněmovna zřídit vyšetřovací komisi, navrhne-li to nejméně pětina poslanců.
(2) Řízení před komisí upraví zákon.

 

A2/ Komise je ve své práci organizována a regulována vlastním Jednacím řádem, který je součástí Jednacího řádu PSP ČR a má charakter zákonné normy.

Vyšetřovací komise

§ 48

(1) Na návrh nejméně jedné pětiny všech poslanců může Sněmovna zřídit pro vyšetření věci veřejného zájmu vyšetřovací komisi. Předsedu a členy vyšetřovací komise, kterými mohou být jen poslanci, volí Sněmovna. Poslanec, který je členem vlády, nemůže být členem vyšetřovací komise.

(2) Usnesení Sněmovny, kterým se zřizuje vyšetřovací komise, obsahuje přesné určení věci, která má být vyšetřena, a lhůtu, ve které vyšetřovací komise předloží svá zjištění s návrhem Sněmovně. O návrhu rozhodne Sněmovna usnesením.

(3) Jednací řád vyšetřovací komise je přílohou č. 1 tohoto zákona.

(4) K objasnění důležitých skutečností může vyšetřovací komise opatřovat potřebné podklady, vyžadovat nezbytná vysvětlení a vyslýchat svědky a podle povahy věci přibrat znalce a tlumočníka. Podrobnosti o povinnosti svědčit, vydat věc, o předvolání a předvedení, zákazu výslechu, práva odepřít výpověď, o nároku na svědečné, jakož i o přibrání znalce nebo tlumočníka a o jejich právech a povinnostech stanoví jednací řád vyšetřovací komise.

(5) Vyšetřovací komise může pro provedení jednotlivých úkonů uvedených v odstavci 4 a pro dokumentaci své činnosti přibrat potřebný počet odborných pracovníků, zejména vyšetřovatelů a administrativně technických pracovníků, kteří svou činnost vykonávají na základě pověření vyšetřovací komise a jsou vázáni jen jejími pokyny.

(6) Jednání vyšetřovací komise je zpravidla veřejné. Na návrh člena vyšetřovací komise se může vyšetřovací komise usnést, že jednání vyšetřovací komise nebo jeho část jsou neveřejné. Učiní tak vždy, jsou-li předmětem jednání vyšetřovací komise utajované skutečnosti související s obranou nebo bezpečností státu nebo jiné závažné utajované skutečnosti.

(7) Jednání vyšetřovací komise nebo jeho části, které byly prohlášeny za neveřejné, se mohou kromě členů vyšetřovací komise zúčastnit jiné osoby, dala-li s jejich účastí vyšetřovací komise souhlas nebo stanoví-li tak zákon.

(8) Členové vyšetřovací komise a další osoby, které se zúčastní nebo jsou přítomny jednání vyšetřovací komise, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se při jednání dozvědí; zbaveni této povinnosti mohou být jen usnesením Sněmovny.

(9) Nasvědčují-li skutečnosti zjištěné vyšetřovací komisí, že byl spáchán trestný čin, může vyšetřovací komise oznámit takovou skutečnost orgánům činným v trestním řízení.

(10) Pro činnost a jednání vyšetřovací komise se užije přiměřeně ustanovení o činnosti a jednání výboru, pokud jednací řád vyšetřovací komise nestanoví jinak.

A3/ Vlastní jednací řád komise:

Příloha č. 1 k Jednacímu řádu Poslanecké sněmovny

Jednací řád vyšetřovací komise
https://www.psp.cz/docs/laws/1995/90_p1.html

A4/Komisi k OKD zřídila Poslanecká sněmovna svým usnesením č. 58 ze 4. schůze ze dne 12. prosince 2017 a uložila jí prověřit:

1.     převod akcií společnosti OKD, a. s., z vlastnictví České republiky do vlastnictví jiných osob, snížení základního jmění společnosti OKD, a. s., následný postup ovládnutí společnosti OKD, a. s., a prodej minoritního podílu státu v OKD, a. s.,
 

2.     plnění závazků nabyvatelem akcií, který se k nim zavázal Smlouvou o koupi akcií ze dne 16. 9. 2004, a další skutečnosti potřebné pro prověření celého postupu při privatizaci společnosti OKD, a. s., včetně prověření příčin a okolností, které vedly k úpadku OKD, a. s., 
 

3.     činnost orgánů státu a jiných osob, které za majetkové operace při privatizaci OKD, a. s., a v době před vznikem úpadku OKD, a. s., odpovídaly či nad nimi měly vykonávat kontrolu či dohled;

 

Poslanecká sněmovna zároveň stanovila lhůtu deseti měsíců ode dne zřízení vyšetřovací komise, tj. do 12. října 2018, v níž je vyšetřovací komise povinna předložit svá zjištění s návrhem Poslanecké sněmovně, určila počet členů vyšetřovací komise na 9 a stanovila většinový způsob jejich volby, a to po jednom zástupci z každého poslaneckého klubu. 

 

B/ Trochu reflexe zvláštnosti činnosti vyšetřovacích komisí

B1/ Jak Ústava ČR, tak jednací řád PSP ČR jasně zadává, že důvodem zřízení vyšetřovací komise je (i) věc veřejného zájmu, (ii) existence vůle alespoň pětinyposlanců/poslankyň a (iii) přesné zadání práce komise a její složení, které hlasuje prostá většina celé sněmovny (iv) schopnost dohody na osobě předsedy vyšetřovací komise vzhledem k jeho odpovědnosti i pravomocem:

§2
Předseda komise
(1) Předseda komise zejména
a) svolává, zahajuje, řídí a ukončuje schůze komise, b) navrhuje pořad schůze komise,
c) organizuje činnost komise,
d) odpovídá za činnost komise Poslanecké sněmovně (dále jen "Sněmovna"),
e) zastupuje komisi navenek,
f) plní další úkoly, jimiž ho komise pověří.


(2) Předseda komise je povinen svolat schůzi komise, požádá-li o to předseda Sněmovny nebo alespoň dvě pětiny všech členů komise. V takovém případě svolá schůzi komise do 15 dnů od doručení žádosti. Žádost musí obsahovat návrh pořadu jednání komise.

B2/ Zatímco smyslem policejního případně justičního vyšetřování je identifikace případného trestného činu, jeho prokázání a předložení soudu s obviněním, není cílem justiční procedury posuzovat nebo vnášet světlo do jiných aspektů zkoumané podezřelé činnosti, například z hlediska politické nebo morální odpovědnosti, dodržení závazků nebo slibů, dodržení občansko-právních nebo morálních či etických obvyklých standardů, prevence případné následné trestné činnosti nebo porušení dobrých mravů apod. 

B3/ Vyšetřovací komise parlamentu naopak sledují tyto „nehmotné“ aspekty veřejného zájmua nemusí nebo dokonce nemají vyšetřovat podezření z trestné činnosti.Taková podezření mohou nebo mají předat příslušným orgánům jakmile je ve své práci zjistí nebo indikují. Vyšetřovací komise tedy má právo podat trestní oznámení, pokud má podezření, ale jejím hlavním cílem je hledání odpovědí na zadání veřejného zájmu formulované poslaneckou sněmovnou v usnesení o zřízení vyšetřovací komise. Nechci zde nadsazovat v tom, že zatímco justice posuzuje věci podle práva, vyšetřovací komise by do velkých veřejných malérů měly vnést trochu více jasno, morálního hlediska a „spravedlnosti“. Je ale  zřejmé, že se pohybujeme směrem k riziku politického posuzování, a to tím spíše, že se jak v komisi, tak v poslanecké sněmovně o závěrech vyšetřování hlasuje a diskutuje. 

B4/ Uvedu pro ujasnění jako příklad Komisi pro Opencard, jejímž cílem bylo vyšetření toho, proč orgány činné v trestním řízení nevyšetřily původce tohoto – podle trestního oznámení - organizovaného podvodu, vyšetřovala se tedy činnost policejního Útvaru UOKFK, státních zástupců a samotných aktérů Magistrátu a zastupitelů. A nebudu zde citovat zprávu ze závěrů šetření o tom jak státní zástupkyně záměrně kouskovala trestní oznámení, jak její nadřízená tuto její činnost podporovala a schvalovala, jak se intrikovalo proti vyšetřujícím policistům, jak nemravně postupovali jejich nadřízení v útvaru UOKFK, jak nikdo záměrně neinformoval autorku trestního oznámení o postupu a výsledcích vyšetřování, jak se úředníky magistrátu monopolizovalo postavení opencard v městském předplatném MHD aby ji museli používat všichni, jak se připravovalo toto monopolizované předplatné MHD pro privatizaci (naštěstí neuskutečněnou), jak aktéři magistrátu i zastupitelé umožnili nedotknutelnou monopolní pozici majitele autorských práv pro opencard atd. Je otázka co vše ze zjištění ještě bude trestně přezkoumáváno, ale veřejný zájem vědět „proč“ se nevyšetřilo byl zodpovězen.

B5. Klíčové co je třeba v práci parlamentní vyšetřovací komise respektovat je, že komise nemá „zavírat“, ale odkrývat a dát veřejnosti informace a obraz o celém ději a záležitosti, která postihla veřejnost a její důvěru v rozhodování státních nebo samosprávných orgánů.

C/ Trochu reflexe zřízení a postupu vyšetřovacích komise k OKD

C1/ Z výše uvedeného je patrné, že na hodnocení činnosti komise je ještě brzy a je třeba počkat na výsledky práce komise, o kterých také bude hlasovat poslanecká sněmovna, zda je vezme nebo nevezme na vědomí a jak bude vypadat závěrečná zpráva i poznatky.

C2/ Ze samotného zadání, které sněmovna Komisi OKD schválila však lze dovodit několik trablů, před kterými komise bude stát:

  • Extrémně krátká lhůta na zpracování a vyšetření v délce 10 měsíců, což je vzhledem k zatížení poslanců běžnou agendou i komplikovaností vyšetřované věci zcela nerealistický termín.
     
  • Komise bude finišovat svou práci v období volební kampaně a nelze doufat, že se téma OKD nestane volebním tématem a práce komise nebude zpolitizována. 
     
  • Formulace zadání obsahuje tři odlišné a samostatné dimenze procesu OKD, a to (i) privatizaci minoritního podílu státu (ii) zacházení s majetkem nabyvateli a (iii) důvody a proces bankrotu OKD a jeho majetku a kontrolní výkon státu a dalších aktérů z hlediska dodržení smluv a závazků.
     
  • Komise by měla vyjasnit rozsáhlý proces, ale nemá stanoven konkrétní veřejný zájem, který má šetřit. Proto má zadání mnohodimenzionální charakter, který bude velmi obtížné vymezit a pokrýt. Spíše můžeme očekávat fragmenty, a to jak ve výstupech, tak ve schopnosti Komise shodnout se na závěrech.

C3/ Vzhledem k výše uvedenému může dojít k značné veřejné frustraci z neúplných nebo uspěchaných výsledků a sněmovna by měla dát komisi více časového prostoru a vyprostit ji z předvolebního časového období.

 

D/ Spor o výslech Z. Bakaly 

D1/ Předvolaný svědek má právo nevypovídat podle Jednacího řádu komise z těchto důvodů:

§ 15
Právo odepřít výpověď

(1) Právo odepřít výpověď jako svědek ve věci osoby, jejíž jednání komise vyšetřuje, má příbuzný této osoby v pokolení přímém, její sourozenec, osvojitel, osvojenec, manžel a druh; jestliže je vyšetřovaných více a svědek je v uvedeném poměru jen k některému z nich, má právo odepřít výpověď stran jiných vyšetřovaných jen tehdy, nelze-li výpověď, která se jich týká, odloučit od výpovědi týkající se vyšetřovaného, k němuž je svědek v tomto poměru.

(2) Svědek je oprávněn odepřít vypovídat, jestliže by výpovědí způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě, svému příbuznému v pokolení přímém, svému sourozenci, osvojiteli, osvojenci, manželu nebo druhu anebo jiným osobám v poměru rodinném nebo obdobném, jejichž újmu by právem pociťoval jako újmu vlastní.

(3) Odepřít výpověď jako svědek nemůže však ten, kdo má stran trestného činu, jehož se svědecká výpověď týká, oznamovací povinnost podle trestního zákona.

 

Ponechávám stranou posouzení, kterému z těchto důvodů odpovídá zdůvodnění odmítnutí, které poskytl Z. Bakala respektive jeho právníci.

D2/ Podle mého názoru měla Komise buď usilovat o zpřesnění důvodů odmítnutí a přiřadit je k některému z uvedených důvodů a případně usilovat o dohodu na jiném způsobu výslechů například návštěvou svědka v jeho současném bydlišti pokud se zdráhá cesty do ČR, nebo vyslechnutí jeho právních zástupců nebo požadovat písemné odpovědi na zaslané otázky apod.Jde o informace nikoli o fyzickou přítomnost, písemné informace nebo výslech mimo sněmovnu i v zahraničí by jistě nesnížil hodnotu výpovědi.

D3/ Samozřejmě svědek, který se odmítl dostavit bude vystaven spekulacím o tom, který z uvedených právních důvodů pro odmítnutí svědectví je adekvátní jeho situaci a případně konstatování, že zpochybňuje a odmítá respektovat institut definovaný Ústavou České republiky. Členové Komise naopak svými veřejnými pohrůžkami ohrožují jak svou kredibilitu, tak kredibilitu závěrečných výsledků a celého postavení Komise.

E/ Pár závěrečných poznámek

E1/ Není sporu, že vyjasnění příčin i následků privatizačních rozhodnutí ve věci OKD je, vzhledem k množství postižených a zainteresovaných, věc veřejného zájmu a tudíž legitimní předmět pro ustavení parlamentní vyšetřovací komise.

E2/ Zadání schválené sněmovnou je mimořádně široké obsahově, tematicky i časově, mnohovrstevné a relativně příliš obecné a neurčité, populárně vyjádřeno „má velké oči“. Proto se bude velice těžce dotahovat a naplňovat.

E3/ Časové vymezení pro práci Komise je nerealisticky krátké a nemůže být splněno tak, aby byly alespoň popisné, natož diagnostické odpovědi na všechny tři definované roviny veřejného zájmu z hlediska causy OKD.

E4/ Kolize s předvolebním obdobím je nešťastná, naivní nebo nedomyšlená.

E5/ Z uvedených důvodů by sněmovna mohla termín prodloužit podle stávajícího poznání Komise a případně přerušit až do období po volbách.

E6/ Komise by ve veřejném zájmu měla usilovat o shromáždění všech relevantních informací jak výslechem svědků, tak studiem podkladů. Pokud se rozhodne pro kroky v trestněprávní oblasti, měly by být výsledkem kvalifikovaných závěrů a posouzení nálezů vyšetřování.

E7/ Komise by se měla snažit maximálně vyhnout politizování své práce, v postupu a zjištěních, protože taková situace se nakonec obrátí především proti její práci a jejím výsledkům a jejich důvěryhodnosti. Protože ty budou také předmětem parlamentní debaty.

Ivan Gabal

18.8. 2018