Nahrávám...

Blog

PÁR POZNÁMEK K FRONTEXU A POSILOVÁNÍ HRANIC EU

1. Monopol odpovědnosti členských států za ochranu unijních hranic a slabý laxní Frontex ,byla jedna z příčin zhroucení systému v roce 2015, kdy Řecko kolabovalo pod náporem válečné migrace ze Syrie, i pod břemenem vlastní dluhové krize, vlastní demotivace a sporu s eurozonou, a propustilo uprchlickou vlnu dál na Balkán až do Budapešti. Posílení Frontexu v novém rozpočtovém období EU bylo jedním ze zásadních závěrů z celé krize.
 
2. Předsunutí ochrany hranic mimo výsostné vody a hranice členských států směrem k zemím ve středomořském sousedství je krok, který nemohou dělat jednotlivé členské státy samostatně, musí je dělat Unie jako celek. Její agentura Frontex proto může být významným partnerem v boji s pašeráky od zpravodajských informací až po posilování partnerských protistran, spolupráci, výměny informací apod. To je společný zájem nás všech a bude dobře pokud jej zastoupí společná agentura při uchování participace členských zemí.
 
3. Speciální postavení Turecka a jeho dohoda s EU, včetně financí, vyplývá ze strategické pozice Turků v sousedství válečné zóny Syrie-Irák, z tranzitní pozice pro uprchlíky v krizovém roce 2015 a dále, ale i z toho, že Turecko má na svém území přes 3 miliony syrských uprchlíků, které musí zajistit a stabilizovat, aby se nevydávali na cestu do Evropy. Pro zajištění táborů, škol, humanitární, lékařské a jiné podpory jsou náklady na uprchlou osobu cca 30 USD na den. Při těchto počtech je jistě dohoda s Tureckem pro Evropu nejen výhodná, ale také v oboustranném zájmu. Máme zájem aby se Turecko pod náporem nesesypalo a máme zájem o dobré vztahy vzhledem k jeho roli v Syrii i možné rozporné účasti v konfliktu v Kurdistanu.
 
4. Podpora a spolupráce sa dalšími změmi Středomoří probíhá v posledních letech stále inzenzivněji, včetně výcviku jejich hraničních a pobřežních kapacit, a to při nedostatku prostředků ve stávajícím rozpočtu EU. Pozice těchto zemí vyžaduje i adekvátní posílení ochrany jejich jižních, "saharských" hranic. A také pomoc v posilování vnitřní bezpečnosti, neboť jde o země, které byly silně zasaženy radikalizačním vlivem ISIS a mají vlastní vnitřní bezpečnostní těžkosti k řešení. Jejich zvládnutí je také v našem zájmu a měli bychom je finančně podporovat (Alžír, Maroko, Tunis).
 
5. Lybie představuje nadále válekou silně zasaženou zemi, kde se jen pozvolna stabilizuje centrální vláda a naráží na snahu o teroristickou destabilizaci i ze zahraničí podporovaných skupin. Řešení je opět v tlaku a pomoci EU jako celku.
 
6. V saharském pásu jsou země s vysokou a válečnou nestabilitou, kde pomáháme v posilování těchto zemí proti teroristickému rozvratu jako v Mali, ale i Nigeru, Sudánu, Čadu, Eritrei. Jde o zdrojové migrační země silně destabilizované válkami, terorismem a ztrátou perspektivy bezpečí pro obyvatele.
 
7. Ustavení center pro administraci migrace na středomořském pobřeží vyžaduje jak dohody s příslušnými zeměmi, tak kalkulaci rizika, že se stanou gravitačními centry pro polovinu Afriky a poneseme odpovědnost za to, co se v nich a okolo nich děje a budeme tam postupně stále více angažováni. Jakkoli se v této věci rodí debata a konsensus, musí nová Evropská komise po volbách koordinovat jak diskusi, tak kapacity členských států. V této chvíli je jako udržitelné nemáme.
 
8. Základním předpokladem úspěšného postupu celého snažení, včetně kroků hlouběji do Afriky, je předjednávaná a projednávaná shoda uvnitř samotné EU, snaha dohodnout se a nikoli se předvolebně hádat a exhibovat. Cenné budou země schopné konsenzu a vlastní aktivní participace od financí až po ozbrojené, výcvikové i dobrovolnické aktivity a zejména humanitární a neziskové organizace. Shoda, robustní společný postup, cílevědomost a zdroje a kvalifikovaní a odhodlaní lidé schopní pracovat v extrémních a obtížných podmínkách, jsou důležité předpoklady i pro jednání s našimi partnery, které nemůže dělat Budapešť, Praha nebo Vídeň, pokud není předsednická země, ale unijní instituce.
 
9. Vnitřní unijní strategická debata, která se vede nad novým rozpočtem i pravidly navenek a dovnitř musí mít charakter spoluráce nikoli destruktivního konfliktu a šprajců, nebo nedokážeme Unii posílit a čelit krizi budou státy jednotlivě a proti sobě navzájem. Proto lze vidět i nečekaný fakt, že radikální aktéři jako nová italská koalice jsou tak nečekaně prounijní, kooperativní a apelující na spolupráci.
 
10. Být členy klubu nejbohatších zemí s nejvyšší kvalitou života znamná umět se poučit a dohodnout, nikoli šprajcovat.