Nahrávám...

Blog

Rozpočet 2018: Bohemian Rhapsody?

Jsem trochu nespokojen s analytickou úrovní opoziční reakce na zveřejněné výsledky rozpočtu za 2018. Bilance totiž vykazuje podezřelou spřízněnost s vývojem Prahy: Klesající zadlužení, rostoucí přebytky, ale úpadek bydlení a infrastrukturní výstavby, odliv mladých vzdělaných, kteří nenajdou příležitosti bydlet a tomu odpovídající příjem, neudržovaná infrastruktura a padající mosty a nad tím hodně řečí, emocí a sebechvály. Podívejme se alespoň na pár konkrét:

  1. Ani v roce 2018 ČR nedokázala plnit své závazky výdajů na obranu a je nadále zamrzlá na 1,1% HDP, tedy na polovině požadavku spojenců a NATO i pod vlastním plánem 1,2-1,3. Pokračuje odkládání modernizací v úhrnu za cca 75 mld. z dob nerozhodného M. Stropnického a jeho chaotické nástupkyně. Odložili jsme vrtulníky, radary, dělostřelectvo. Nyní máme poněkud nerealistické plány na rychlou akvizici 210 BVP za 55 mld. Zkusme si to vše promítnout do bilance minulých let i roku 2019.
  2. Od roku 2011 pokračuje relativní pokles a faktická stagnace výdajů na školství ze 4,3% hluboko pod 4%. Odpovídá tomu jak stagnace výdajů na žáka, kde jsme mezi posledními v OECD, tak sešup našich univerzit v mezinárodním srovnání pokud jde o jejich výzkumné a vzdělávací parametry (samozřejmě to zdaleka není jen penězi). Ve školství jsme se neposunuli ve strukturální ani motivační reformě, v roce 2018 proznívaly zoufale nekvalifikované názory, podle kterých vyšší vzdělání a vzdělanější lidé překáží našemu hospodářskému rozvoji. Deficit rozpočtu na školství se pohybuje okolo 70-100 mld. ročně.
  3. Nadále stagnuje penzijní reforma, prohlubuje se finanční i demografická nerovnováha sytému a vzhledem k růstu ekonomiky a růstu mezd se úroveň penzí opět relativně vůči mzdám zhoršila, i přes dílčí navýšení důchodů.
  4. Prohlubuje se také deficit rozpočtu sociální sféry, která nestačí ani službami ani podporou péče na demografické stárnutí obyvatelstva, vývoj dopadá i na  zdravotnictví, které v nemalé míře supluje sociální systém se značnou zátěží nelékařských výkonů. Vyčíslení těchto částek je obtížné, ale rozhodně přesahuje nárůst výběru zdravotního, sociálního a penzijního pojištění, i extrémní zvýšení minimální mzdy.
  5. Rozpočet nepodpořil dostatečně výzkum a vývoj (R&D), a česká ekonomika nadále míří špatným směrem a zůstává hluboko v nepříznivé průmyslové struktuře výroby aut na fosilní paliva, kterou vyspělý svět rychle opouští a která, v obraně před nečekaně rychlým zhoršováním klimatu, nutně skončí.
  6. Původní výhody lokace ČR uprostřed kontinentu se pro investory mění v barieru v důsledku dlouhodobé stagnace v modernizaci a výstavbě železniční a dopravní infrastruktury, a to po celém území státu i v dopravní infrastruktuře statutárních měst.
  7. Neposunuli jsme se výrazně k vyspělému světu v e-governmentu, ve zrychlení internetu a zlevnění datových přenosů, zůstáváme zaostalí ve volebním systému, elektronické veřejné správě a její dostupnosti i flexibilnosti, včetně stavebních řízení, operativnosti administrativních rozhodnutí. Není příjemné poslouchat úředníky ministerstev, že nemají co dělat, musí si práci hledat nebo předstírat. Chybí nám výkonnost.
  8. Nadále trpíme hodně špatnou zátěží znečištěného ovzduší včetně karcinogenních částic. Z hlediska produkce skleníkových plynů, které ohrožují celou globální civilizaci, patříme k jednoznačně nejhorším a nejméně odpovědným v Evropě.

Nepřebývají nám tedy peníze, protože je nedokážeme racionálně investovat do rozvoje země a společnosti? Leccos tomu nasvědčuje. Čekáme na alternativní opoziční koncept. Přijde ještě?