Nahrávám...

Strategická stanoviska

Obranný rozpočet: vláda vyslala nesrozumitelný signál

Motto: Kde není bezpečnost, není ani prosperita 

  • Česká republika se ve světle rostoucích hrozeb spolu s ostatními členy NATO zavázala na summitu Aliance v roce 2014 k výdajům na obranu ve výši 2% HDP od roku 2024. Obranné rozpočty spojenců se tak mají dostat na úroveň, k níž se zavázali, a kterou v minulosti dodržovali či překračovali. Český závazek vláda opakovaně potvrdila včetně premiéra Babiše při jednání v Bílém Domě s prezidentem Trumpem. Vláda své obranně politické priority včetně aliančních závazků vtělila do svých strategických dokumentů - Dlouhodobý výhledu pro obranu 2035, Koncepci výstavby armády 2025 a Struktura a počty armády ČR.
  • V červnu vláda schválila parametry rozpočtu pro rok 2020 a pro rozpočtový výhled 2021-22. Výší obranného rozpočtu pro příští tři roky nepochopitelně popřela své závazky. Ty přitom podporují i opoziční strany. 
  • Kdyby se měl vládní návrh stát realitou, znamenalo by to zbourání plánů na realizaci cílů rozvoje armády a plnění závazků v NATO. Zároveň by to znamenalo nedodržení závazku příspěvku 2% HDP na obranu každoročně od roku 2024. 
  • Jde o schopnost se bránit a naplnit naši schopnost solidarity v NATO. K tomu jsou potřeba peníze v minimální nezbytné míře – tato hranice je experty stanovena na 2% HDP dané země. Tuto úroveň ČR naposledy dosáhla v roce 2005. Od té doby je finanční deficit v zajištění obrany státu a spojenců přes 400 mld. Kč.
  • Vládní lapsus může napravit Poslanecká sněmovna při podzimním projednávání návrhu zákona o státním rozpočtu.

O realitě obrany rozhoduje státní rozpočet 

Vláda v minulosti rozhodla o strategii, koncepci a návazném investičním programu rozvoje armády: Pokud ale na jejich naplnění nepamatuje při tvorbě rozpočtu, nebudou realizovány. 

Pro zajištění bezpečnosti a obrany je stát nenahraditelný. V tomto roce se dle zákona č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech připravuje rozpočet pro rok 2020 a orientační rozpočtový výhled pro léta 2021 a 2022.  

V pondělí 24. června vláda schválila parametry státního rozpočtu pro rok 2020 a pro rozpočtové výhled 2021-22.Jednotlivé rezorty dostaly objemy “svých” rozpočtů. Ministerstvo financí musí dle zákona č. 218 předložit vládě návrh zákona o státním rozpočtu do 31. srpna. 

Základní rozpočtovéparametry pro rezorty jsou tím prakticky určeny. Změnit je může již jen Poslanecká sněmovna při projednávání návrhu zákona o státním rozpočtu. To nastane nejdříve v září, ale spíše v říjnu. 

Návrh rozpočtu neumožní zajištění obrany dle priorit vlády a NATO 

Vláda rozhoduje ve sboru (čl. 76, Ústava ČR). Takže ať si ministr obrany či zahraničí myslí cokoli, platí usnesení většiny členů vlády. 

Vláda 24.6. schválila pro ministerstvo obrany následující rozpočtové parametry:

2020:  74,3 mld.     2021: 85,3 mld.(1.4% HDP, slib dnešní vlády)    2022:95,2 mld.

Nenechme se mýlit růstem nominální hodnoty obranných výdajů. Podstatné je, zda tyto rozpočtové parametry odpovídají obranným potřebám ČR a závazkům ČR v NATO. Odpověď je bohužel jednoznačná: Zcela zásadně neodpovídají! Jde o limitování obranyschopnosti ČR a nedodržení závazků v NATO! 

1/ Vláda nepochopitelně popřela strategický rozvoj armády 

Vládou schválené rozpočtové parametry znehodnocují všechny strategické dokumenty týkající se rozvoje armády– Dlouhodobý výhled pro obranu 2035, Koncepci výstavby armády ČR 2025 a v r. 2017 vládou schválené investiční programy modernizace pro vzdušné síly, pozemní síly a logistiku. Jsou založeny na analýze bezpečnostního prostředí a stavu obranné připravenosti – v ČR i v NATO. V návaznosti jsou na národní a alianční úrovni stanoveny cíle pro rozvoj obranných schopností. Na tento rozvoj vláda svým návrhem nedává rozpočtové zdroje. Navíc rozhodla o valorizaci platů vojáků a státních zaměstnanců, ale Ministerstvu obrany na tyto výdaje do rozpočtu nepřidala. To ještě dále snižuje objem finančních prostředků určených primárně na investice, výcvik, ale i další běžné výdaje.

2/ Vládní návrh neumožní plnění obranných úkolů 

Minimální výše rozpočtových parametrů by měla být ve světle výstavbových obranných cílů, úkolů a rozhodnutí o valorizaci platů následující:

2020:  78 mld.          2021: 92 mld.           2022: 108 mld.

Rozdíl mezi vládním návrhem obranného rozpočtu a skutečnou obrannou potřebou v součtu činí 24 mld. Kč. Pokud nedojde k úpravě návrhu rozpočtu tímto způsobem, může Ministerstvo obrany s plánováním modernizačních projektů a výstavby jednotek začít od nuly. Vzniká opět velká otázka, kolik si armáda může dovolit mít vojáků. Zcela jistě to také znamená, že ČR nedodrží plánované splnění závazků NATO pro léta 2020-23 a prakticky i pro období následující do roku 2025/26. 

Proč? Rozdíl mezi schválenými parametry rozpočtu a minimální potřebnou výší rozpočtu se projeví především v investicích(zbraňové systémy, nemovitosti atd.), a také v běžných výdajích (nákup vybavení pro vojáky či servis zbraňových systémů apod.). Jediným řešením bude některé projekty odložit do budoucna a některé zastavit, aby na zbývající bylo v daných letech dost financí. 

3/ Vláda nebude schopná splnit alianční závazek a vydávat 2% HDP na obranu 

Vláda schválenými rozpočtovými parametryvedle ignorování obranných potřeb a závazků v NATO pro roky 2020-23 však vysílá ještě závažnější zprávu: ČR nebude sto dodržet alianční závazek 2% HDP jako výši obranného rozpočtu v roce 2024. Připomeňme si, že jde  opravdu o nezbytnou výši obranného rozpočtu a závazek, který jsme přijali vstupem do NATO a potvrdili na summitu ve Walesu 2014. Pro lepší představu si připomeňme, že v komunistických dobách Varšavské smlouvy šlo na obranu minimálně 5% HDP Československa ročně.

Jsou to tedy celkově jednoduché neradostné počty.Schválený parametr pro rok 2022 – 95 mld. Kč – bude odpovídat zhruba 1.5% HDP (při predikci růstu HDP). Aby ČR dodržela závazek 2%, musel by rozpočet skokově narůst během dvou let do roku 2024 o 0.5% HDP. To je v nominálním vyjádření zhruba 50 mld. Kč, takže rozpočet MO by činil v roce 2024 zhruba 145 mld. Kč. Z těchto 50 mld. by mělo být minimálně 30mld. věnováno na investice. To je v rámci standardních rozpočtových procedur a pravidel pro přípravu a realizaci modernizačních programů v ČR prakticky nemožné a nerealistické. Navíc přednost mají mandatorní výdaje; vláda schválila řadu rozhodnutí o navyšování penzí a platů a hodlá v tom pokračovat; obyvatelstvo neustále stárne takže výdaje na důchodový a zdravotní systém rostou. 

V letech 2023 a 2024 tak dojde k dalšímu nedodržení termínů u jednotlivých modernizačních projektů a zpožďování ve výstavbě jednotek. Budou chybět finance na investice a běžné výdaje na provoz a výcvik armády. Tím se budou kumulovat problémy z let 2020-23 ve výši 24 mld.. Spolu s 30 mld. z let 2023 a 2024 bude deficit na investice ve výši zhruba 54 mld. Kč. 

České republice chybí systém investování do strategických potřeb

V ČR rozpočtově žijeme z roku na rok.V tomto pojetí realizovat jakýkoli víceletý projekt v armádě, energetice, dopravě atd. je prakticky nemožné.Zvláště pokud jde o projekty s realizací delší než tři čtyři roky. Z roku na rok rozpočtové logice kralující výběr daní a uspokojení mandatorních výdajů. Tato logika nedovoluje konzistentní a včasné investování do strategický sektorů země. Stav a výhled situace na D1 je toho smutným symbolem. Potřebujeme alespoň pětileté investiční rámce a pravidlo, že na efektivní spotřebování rozpočtových prostředků přidělených v daném roce má daná státní instituce dalších pět let.Naši předci v roce 1926 přijali ohledně ministerstva obrany zákon, kterým dali armádě víceletou investiční jistotu a desetiletý prostor na její spotřebu. Poučme se. Bez alespoň pětileté investiční jistoty nemůžeme očekávat potřebnou investiční racionalitu a strategickou konzistenci.

Nad vládním návrhem rozpočtu je třeba udělat jednoznačný závěr: 

Hrozí, že budeme slabou zemí s možná dočasně bohatými občany. To není v nejistém světě dobrá pozice, ani pro zajištění naší bezpečnost, ani pro prosperitu, která je výsledkem bezpečnosti země.

Ivan Gabal                  Petr Kolář                  Daniel Koštoval                        Petr Pavel

V Praze 11. července 2019