Nahrávám...

Strategická stanoviska

Proč je z kontaminované ropy v panice Rusko a nikoli my?

Když se činí strategická rozhodnutí a realizují se včas - je ČR bezpečná

Od Velikonoc jsme informováni, že ropa, plynoucí z Ruskak nám a dalším zemím regionu ropovodem Družba, je kontaminovaná chlórem. Zjistili to Bělorusové, kteří odebírají vzorky z ropovodu, protože si tím mj. chrání své rafinerie. A tím také naše, německé atd. Partnery v Evropě o tom informovala 19.4. běloruská státní firma Gomeltransněfť. Po tomto oznámení přestali Evropané ropu z Ruska kupovat. 

Hovoří se o jednom až pěti milionech tun kontaminované ropy. To je zhruba 0.5-2.5% ročního ruského exportu. Ropovodem Družba proteče ročně kolem 60 mil. tun. ČR kupuje z Ruska kolem 7 mil. tun ročně. Pro Rusko však nejde jen o ztráty za neprodej kontaminované ropy, ale o ještě větší ztráty z celkového přerušení nákupů ruské ropy Evropanya následného zastavení ropovodu Družba. Evropané kupují až jeden milion barelů ropy denně. Každých deset dnů znamená zhruba 10% ruského exportu do Evropy ve výši necelých 3 miliard USD. Ropa a plyn pokrývají zhruba 75% ročních státních příjmů RF. Část ropovodu Družba – má tři větvě - má být zprovozněna v příštích dnech, na 60 % nejdříve 10.5 v běloruské části ropovodu. Nebude to však severní větev (zahrnuje přístavy v Baltském moři), v níž je “uvízlá” kontaminovaná ropa. 

Proč není panika ani v ČR, ani ve zbytku Evropy a naopak naplno propukla v Rusku? 

Česká vláda rozhodla v únoru 1992 o vybudování diverzifikačního ropovodu z bavorského Ingolstadtu do Kralup and Vltavou(přesněji do Nelahozevsi, což je bezprostředně sousedící obec). Délka: 344 km. Od března 1996 je ropovod v provozuna základě dohod a spolupráce ČR s Bavorskem. Do ČR tak začala proudit jiná než ruská ropa a kapacitaropovodu (až 10 milionů tun ropy ročně) je schopna plně pokrýt všechny potřeby ČR. Výstavba stála 14 miliard Kč, ČR vlastní i 178 km ropovodu v Bavorsku. 

Viděno dnešní optikou – politická i finanční investice do energetické bezpečnosti ČR se bezezbytku vyplatila.Již v roce 1997 nedošlo s Ruskem k tradičnímu každoročnímu handrkování o ceně ropy. Rusko ztratilo vůči ČR vydírací potenciál a stalo se ohledně ropy standardním obchodním partnerem. 

Rusko však utrpělo velkou ztrátu reputace. A to neschopností dodávat produkt v požadované kvalitě a dále svou nekomunikací a neschopností identifikovat problém a varovat své obchodní partnery. Již utrpělo a dále utrpí velkou finanční ztrátu. Minimálně půjde dle našeho odhadu o zhruba 10 miliard USD. A bude muset uhradit i škody na zařízeních v Bělorusku a v dalších zemích Evropy. 

To je cena pro Kreml za šlendrián (rusky “bardak”, do češtiny se překládá také jako “bordel” nebo “binec”)a korupci v Rusku. Po započetí vyšetřování v Rusku byla příčina kontaminace detekována na privátním terminálu Samara-Transněfť, kde ropa vytěžená privátními společnostmi v Samarském region vstupuje do systému ropovodů státní společnosti Transněfť (68 tis. km ropovodů). Privátní těžaři si na starých ropných polích zvyšují jejich výtěžnost pomocí technologie s chlórem. Před exportem však musí ropu očistit. To se nestalo. Jeden milion či více tun kontaminované ropy musel plynout do ropovodů Transněfti několik dnů, ne-li týdnů. Toho si Transněfť nemohla nevšimnout – standard společnosti pro přítomnost organického chloridu v ropě je maximálně 10 ppm (parts per million), hodnoty kontaminované ropy se pohybují v rozmezí 150-330 ppm. Vzhledem k tomu, že na ropném trhu jsou pro Rusko největší konkurenti USA a Saudská Arábie, začala ruská propaganda mluvit o možné sabotáži. Hledá se vnější nepřítel pro zakrytí neschopnosti samotného ruského režimu před vlastním obyvatelstvem.  

Záležitost s kontaminovanou ropou výmluvně vypovídá o stavu Ruska. O stabilitě, předvídatelnosti a korektnosti už vůbec nemůže být řeč. 

Pro ČR je to další příklad nutnosti včas přijímat a realizovat strategická rozhodnutí. Dnes je aktuální přijmout rozhodnutí o započetí budování kybernetické obrany (novela zákona o Vojenském zpravodajství) či zvyšování výdajů na 2% HDP, jak jsme se zavázali při vstupu do NATO. 

Jak je výše uvedeno, ropovod Ingolstadt-Kralupy stál 14 miliard Kč v polovině 90. let. ČR tehdy nebyla tak bohatá jako dnes, relativní velikost investice vzhledem k celkové velikosti státního rozpočtu byla výrazně větší, než by tomu bylo dnes. Přesto tehdejší Česká vláda konala. Pro naše dnešní dobro a bezpečí.

Ivan Gabal               Petr Kolář                 Daniel Koštoval                  Petr Pavel

V Praze 2. května 2019